Když určíte limity, věci dostanou větší kvalitu a hloubku

Foto: zitona

Napsala Kateřina Karan.

"Ničeho příliš, nic nesmí chybět."
Robert Bresson

Je po novém roce a všichni kolem dokola píší o předsevzetí, plánování a touhách. Já osobně bych nový rok viděla tak, zanechat co nejvíce starého, zbytečného, svazujícího, v tom starém roce a nepřenášet to pokud možno do roku nového. Vzít jen to, co přinese největší kvalitu, největší radost, štěstí, výsledky, zkrátka to nejlepší a nejdůležitější.

Je málo lidí, opravdu velmi málo, kteří si nepotřebují dát žádné limity a přesto v sobě přirozeně cítí co je to důležité a jen to potřebné co přináší největší kvalitu a hloubku. Mozart byl takový nebo např. z filmového světa Federico Fellini, oni nepotřebovali při tvoření, při práci limity, oni to měli v sobě, vybrat to nejdůležitější do toho co dělali a zbytku si nevšímat, oni tvořili a pracovali, jako jiný člověk dýchá. Ale takových lidí je opravdu pomálu.

Když jsme u filmu, vezměme např. Tarkovského nebo Bressona. Režiséři, mistři filmového umění, bezesporu. Ale i tak si oni dva určili svoje limity, svoje hranice, mantinely, aby až budou pracovat, v jejich případě tvořit, točit film, aby ve svých pečlivě zvolených limitech dosáhli větší hloubku a kvalitu. Aby nebylo nutkání se rozběhnout a brát odevšad odkud je napadne (jako to dělal právě geniální Fellini) a vznikla (protože to tak u sebe cítili) jen plytkost a nedokonalá rozmáchlost.

Vy možná nebudete tvořit umění, ale tato myšlenka je uplatnitelná takřka všude, ať už jste manažer, webdesigner, spisovatel, majitel firmy, matka v domácnosti, student nebo kdokoliv a cokoliv jiného.

Když určíte limity, věci dostanou větší kvalitu a hloubku, zaměří se na to, co je pro vás důležité, dobré, co povede k vašemu štěstí, radosti, výsledkům.

Pro lepší pochopení dám příklad z reálnějšího života - mého života. Již to bude deset let, co dělám v grafice a tisku a o něco méně i v tvorbě internetových stránek, internet marketingu apod. Kdysi mě fascinovalo všechno, chtěla jsem vědět vše. Studovala jsem a zdokonalovala se ve znalostech tvorby tiskovin, od typografie pres smysl a rozmístění vizuálních prvků, kompozici, dtp pravidla, předtisková příprava atd. Tvořila jsem časopisy, tiskoviny, loga, kompletní firemní design… Studovala knihy, viděla milióny designů předních světových tvůrců v grafickém designu. Po té mě začal fascinovat internet, přibrala jsem webdesign, html, css, redakční systémy, použitelnost, přístupnost, vše jsem chtěla vědět. A po té logicky internet marketing, seo, sociální média, chtěla jsem být dokonalá ve všem. Na všem bylo něco, co mě lákalo, ať to byla složka emotivní - tvořivá a nebo rozumová - strategie, logika. Přišel čas a já přišla na to, že nezvládám vše znát na nejlepší úrovni. Věci se vyvíjejí, když chcete být profík musíte se udržovat s tím co je nové, musíte se neustále vzdělávat. A na mě toho bylo opravdu moc. Vše jsem se snažila udržovat na co nejvyšší úrovni, ale jak jsem se zaměřila na jedno, začala jsem zanedbávat druhé. Přišel čas, že by mi z toho musela prasknout hlava. Člověk má svoje limity. Nakonec jsem se musela rozhodnout, co již nebudu toliko prohlubovat, kde mé znalosti dostačují a čemu dám větší kvalitu, lepší znalosti, kde se stanu nejlepší v oboru. A to ostatní buď u méně náročného klienta jsem schopná zvládnout a nebo delegovat - podělit se s jiným profesionálem o práci. Jsem ráda za tu všeobecnost znalostí, mám přehled a dokáži si věci ohlídat, ale na druhou stranu není to možné - znát všechno. Být dobří ve všem a ničem. Je potřeba si dát limity, určit co je opravdu důležité a to ostatní nechat být. Jinak nedáte věcem hloubku a vše bude plytké, chaotické, nevyrovnané, nestanete se expertem ve vaší věci, nebudete opravdu dobří, opravdu člověkem, který si může říci o solidní peníze. A budete z takového chaosu nešťastní.

Limity si můžete dát ve všem

Jen pár praktických příkladů, kde si můžete dát limity, které povedou k výsledkům. Vše ostatní ve svém životě znáte nejlépe vy.

Závazky

Nemůžete ultra dobře dělat tisíc věcí, ale když si zvolíte jen pár dobře zvolených závazků, a vše ostatní vypustíte, zaměříte se na to opravdu důležité. Berte v úvahu nejen práci, ale i osobní čas, lidi kolem sebe a koníčky. Dejte si limit, např. 4-5 závazků (Covey píše až o sedmi rolích - závazcích, ale myslím, že je to moc - z mé zkušenosti). Může to být např. čas strávený s partnerem nebo rodinou + pracovní záležitost (jako psaní nebo marketing nebo grafika atd.) + koníček + např. ještě další pracovní činnost nebo snad sport apod. Vše ostatní vypusťte a dejte tomu co je pro váš život nejdůležitější opravdovou hloubku, vzdělávání, svůj čas.

Cíle

Můžete toužit dosáhnout tisíc cílů za svůj život nebo za tento rok, ale když si zvolíte limit, jen tři cíle nebo třebas jen jeden v tomto roce, ale vážně ten co přinese největší smysl vašeho života, ten nejdůležitější cíl pro vás, dáte do něho opravdu všechno tak máte velikou šanci, že ho také dosáhnete. Co je reálnější při novoročním předsevzetí dát si cílů deset a nedosáhnout je nebo jen plytce dosáhnout některé, anebo zvolit jen jeden cíl, ten nejhodnotnější, ale vážně ho na konci roku mít řádně zvládnutý?

Seznam úkolů

Možná si vedete seznam úkolů. Ať už je to GTD nebo jen obyčejný list papíru, je tam vše na seznamu opravdu jen to nejvíce důležité? Nebo jsou tam věci, které se tam pletou tomu důležitějšímu? Jsou tam věci, které souvisí s vašimi 4-5 závazky, které jste si pečlivě zvolili a nebo tam jsou věci i jiné, možná věci, které po vás chtějí jiní lidé, které vlastně pro vás nemají smysl a ani nevíte proč je máte dělat? Každé ráno si zvolte jen 1-3 úkoly z onoho seznamu (samozřejmě dle druhu vaší práce) a udělejte je. Ty nejlepší a nejdůležitější úkoly. Dejte do nich vše. Zvolte si limit a vybranému dejte hloubku. Vše ostatní nechte být.

Pracovní nebo osobní pomůcky

Můžete mít desítky programů, zbytečně složitých, spoustu emailových schránek, spoustu různých "udělátek", které vám pomohou organizovat váš čas, vaše záležitosti a nebo vyberete jen ty co mají největší smysl a jdou přímo k věci? Neobtěžují vás složitostí a jsou dobrým sluhou a ne jen zlým pánem, který jen bere čas a ničí nervy. V jednoduchosti krása.

Technika, knihovna, šatník apod.

Můžete mít tisíc zbytečných technických hračiček a nebo jen ty co vám budou jednoduše sloužit jak vy potřebujete. Když potřebujete jen telefonovat (jako já) není třeba mít super agentský úžasný telefon, který vám i poseká trávník na zahradě a přeparkuje auto.

Můžete se pyšnit větší knihovnou než je Dům knihy v Praze. Anebo budete mít jen pár knih, ale ty budou sakra dobré - ty nejlepší informace hned po ruce. Žádný zbytečný zmatek plytkých informací.

V šatníku můžete mít pár opravdu kvalitních kousků oblečení co poslouží a nebo prostě kupu hadrů, které nejen ani nenosíte, ale ani neunosíte, kdyby jste měli deset životů a vývoj módy se zastavil. Kvalita, ne kvantita. Raději koupit jedny kvalitní boty za stejné peníze než troje nekvalitní od usměvavého pána Vietnamce.

Je to jasné, ne?

Někde víte sami nejlépe, co je důležité a co ne. Někde je to složitější. Někde pomůže stanovit si limit, třebas nějaké číslo nebo objem prostoru jako hranice, které nesmíte přesáhnout. To vás donutí zvolit jen to nejdůležitější a zaměří to na kvalitu a věcem dá větší hloubku. Limity si můžete stanovit vysloveně dle libosti ve všem co je ve vašem životě.

Podrobněji se budu tomuto tématu ještě věnovat v některých příštích článcích. Je skvělá kniha zabývající se tímto tématem, jmenuje se Power of less od Leo Babauty, bohužel pro neangličtináře není v češtině.

Další články:

Čím začít při cestě za úspěchem? Ukliďte si!

Kouzlo zvané vyhledávání

Napsala Kateřina Karan.