Mých 100 věcí a zajímavá lekce

foto: Andreanna

Napsala Kateřina Karan.

Původně jsem se nechtěla do toho pustit. Zjistit kolik mám svých osobních věcí…

Leo Babauta na svém novém blogu Mnmlst.com uvedl seznam svých 100 věcí. Sám se inspiroval v článku od Davida Michaela Bruna.

Ve stručnosti jde o to, vlastnit maximálně sto svých vlastních (nesdílených) osobních věcí. Proč? Protože, když máte málo věcí, ale zato velmi důležitých a pečlivě zvolených věcí, máte podle myšlenky minimalismu život jednodušší. Nemáte kolem sebe mnoho věcí o které se třeba starat. Máte kolem sebe jen věci, které vám absolutně pomáhají v životě a v práci, je to sice jen pár věcí, ale takových, které nejvíce pomůžou. Nejste vyrušováni tím, že máte kolem sebe nepořádek a nezvladatelný chaos. Nemusíte si kolem toho vést organizační systémy. Můžete se soustředit na život a ne na věci. Věci jsou k tomu, aby pomáhali, ale ne vás ovládali.

Když jsem poprvé četla článek od Lea, nechtěla jsem vědět kolik mám věcí. Nechtěla jsem jít až do takového minimalismu. I když se mě jeho myšlenky o zjednodušování velmi líbí. Přeci jen ale mám ráda některé věci tak proč se až tolik omezovat?

Po pár dnech Leo psal na Twitteru, že se do systému 100 věcí zkusila pustit jeho manželka Eva. Leo napsal, že pro ženy je to samozřejmě mnohem těžší. (I když kdybych žila v krásném letním počasí na Guamu jako oni tak co bych potřebovala, nemusíte mít kupu zimního oblečení, snad ani fintění v těch vedrech není toliko potřeba.)

Rozhodla jsem se to tedy zkusit i já. Ne jako dogma a nechci tento způsob dodržovat, jen mě zajímalo, kolik mám vlastně věcí. Prostě hra jednoho ospalého sobotního dopoledne. A co jsem zjistila?

Zde je ve stručnosti část mého seznamu:

• 1. Monitor
• 2. Telefon
• 3. Grafický tablet
• 4. Fotoaparát
• 5. Mikrofon
• 6. Sešit na poznámky
• 7. - 84. a další a další věci, oblečení, kosmetika, zkrátka všechny mé osobní věci, které s nikým nesdílím a patří jen mě...
  
• ... a pár zbytečností, které jsem nepočítala, ale dala hned na stranu na darování nebo vyhození.
  

(Je potřeba dodat, že podle pravidel se knihy (kterých mám 67) nepočítají, stejně tak se počítají některé věci jako jedna součást - ponožky, spodní prádlo, kupička fotografií atd.).

Zjistila jsem, že bych se do seznamu 100 věcí vešla. Nechci mít nahromaděný zbytečný majetek a jak se říká "nepoužívané krámy". Vždy, když něco kupuji tak moje "tak trochu perfekcionistická duše" přemílá zda je ta věc absolutně super a zda jí opravdu potřebuju. Nemám ráda povrchní věci. Mám ráda knihy, které mají svou hodnotu, a budu se k nim vracet. Mám ráda oblečení, ve kterém se budu sobě i jiným líbit. Mám ráda techniku, která mi dobře poslouží.

Byla to ale velmi zajímavá zkušenost. Uvědomila jsem si, jak jsem ráda za věci, které mám a to co vlastně šlo trochu přes počet 100, jsem ráda uložila do krabic a jednou podaruju rodinu nebo přátele. Bylo by mi to opravdu nanic.

Nadále ale seznam 100 věcí dodržovat nebudu, a když se mi něco bude líbit a budu to potřebovat ráda si to koupím. Bez počítání. Ale možná budu při těch nákupech mít víc na zřeteli otázku: není tahle věc zbytečná?" nebo "neskončila by tato věc za krátkou dobu též v krabici nepotřebného?" nebo "je to dostatečně kvalitní věc"?

Pokud se ale přesto rozhodnete seznam 100 věcí vyzkoušet na konci svého počínání a počítání se můžete dozvědět:

(snad jen dodám, že jestli máte opravdu mnoho věcí, tisíc nebo milión, zkrátka zkuste si sepsat seznam 100 věcí, bez kterých byste nemohli žít).

- nemáte nějaké zbytečnosti?

Máte opravdu jen to, co potřebujete pro život anebo si syslíte zbytečný majetek?

- jsou věci na vašem seznamu ty nejlepší?

Věci, které můžete využívat, aby vám přinesli největší smysl, největší pomoc, největší radost?

- nemáte toho opravdu zbytečně moc?

Zbytečně moc věcí je zbytečně moc velký nepořádek a na rovinu, nemůžete unosit 1000 triček. Realita je taková, že nosíte 80 procent času 20 procent věcí a 20 procent času 80 procent věcí (jistě není to vůbec přesné, ale vyjadřuje to myšlenku, že nosíte většinu času svoje nejoblíbenější věci). Nemám nic proti věcem občas pro radost, ale nejsou tam zbytečnosti, oblečení co už na sebe nikdy nevezmete, možná, že jste to nosili před deseti lety atd.?

- ovládáte vy věci anebo věci ovládají vás?

Máte věci pod kontrolou anebo věčně bojujete s nepořádkem? Pořád se upínáte k organizačním systémům, abyste získali kontrolu?  Anebo zkrátka radši zavřete skříň a strachy ji neotevíráte, aby na vás všechno nevypadlo až do některých skříní raději ani moc nechodíte anebo uklidíte nepořádek do sklepa, na chatu, do skříní co nejsou na očích apod.?

- není dobré něčeho se zbavit, dát to rodině, přátelům, na charitu (pokud se jim to bude samozřejmě hodit, ať jen "nepředáváte černého Petra")?

Je to uvolňující pocit si zkrátka "uklidit" a mít dobrý pocit z pořádku.

Na závěr napíšu - měla to být hra a bylo to poučné. Doporučuji. Netřeba ale stavět si dogmata. Stejně jako ženy mají rády oblečení a zkrášlování, tak muži mají rádi třebas kupu technických hračiček. Takže minimalismus ano, pro toho koho to velmi oslovuje, ostatní hlavně žádná dogmata, prostě pohoda - svoboda. Ale bez zbytečných zbytečností.

Napsala Kateřina Karan.