Ničeho příliš, nic nesmí chybět

Dokonalá rovnováha. Foto: aussiegall

Napsala Kateřina Karan.

Sešla jsem horu maximalismu, prošla údolím minimalismu, Paretovou zahradou, ale nakonec, když už nebylo ničeho příliš, začala jsem si podávat otázku „nechybí ale něco"?

Jsem zásadně pro ideu zjednodušování, eliminování, okřesat vše zbytečné, aby nebylo ničeho příliš, ale bylo tam jen to důležité, pro život, pro práci, pro radost, jen to co je potřeba. Aby to důležité, skvělé nezabíralo místo tomu nedůležitému, zbytečnému anebo jen pouhému obyčejnému dobrému. To je můj životní styl. Ale je to jen jedna strana mince.

Spousta lidí po světě zjednodušují až minimalizují, pokládají si otázky, které věci v mém životě, které závazky v mém životě, které pracovní úkoly v mém životě, které jsou ty nejdůležitější? Kterých věcí se mám zbavit, prodat je, dát na charitu, aby se zbytečně nepletly, neubíraly místo tomu důležitému v životě? Které úkoly budu dělat a které nebudu dělat, aby mi neukrádali cenný produktivní soustředěný čas pro to nejdůležitější, nejšťastnější v mém životě? Budu věnovat čas čtyřem až pěti nejdůležitějším věcem pro mě na světě nebo padesáti povrchním věcem, které z nedostatku soustředění a rozptýlení pozornosti zvládnu špatně a večer končím s totálním vyhořením s únavou v posteli s otázkami „a co rodina?" „a co mí skvělí přátelé?"

Tito lidé po celém světě konají dobře, aby v životě nebylo ničeho příliš a to co tam bude... bude jen to důležité. Ale velmi si všímám, že tam chybí druhá důležitá část otázky: nechybí tam něco?

Je pro někoho i snadné věci okřesat, zjednodušit, vyházet zbytečné, ale možná tam cosi chybí, co tam nebylo předtím a není tam ani potom. Nebo jste v návalu chuti věci eliminovat (protože jste si třeba přečetli zajímavý motivující článek o zjednodušování), vyhodili něco, co tam ale nemá chybět.

Je to má mantra - díky Roberte Bressone!

„Ničeho příliš, nic nesmí chybět" se v posledním půlroce stala mou mantrou. Cokoliv dělám, ať jsou to osobní záležitosti nebo pracovní záležitosti nebo se do něčeho chystám pustit, vždy si podávám otázku: "Není něčeho příliš?". A zároveň i otázku druhou: „nechybí tam něco?". Ani nevíte kolik lidí si tuto druhou otázku nepodají a já pak vidím, že ono zjednodušování je „cedník plný děr z kterého se chystáme pít", protože to byla jediná nádoba, kterou jsme si nechali a neuvědomili jsme si, že této nádobě k plné funkčnosti cosi chybí. To je ale špatný příklad - dám lepší.

Robert Bresson, pro mě absolutně úžasný artový filmař (již nežije, odpočívá v zaslouženém filmovém nebi a natáčí tam asi svou Genesis - znalí filmu vědí). Kdysi ve svých Poznámkách o kinematografu stanovil svá pravidla pro svou režisérskou práci. Mimojiné to byla pravidla jednoduchosti a zaměření se jen na to důležité. Tento jeho citát, o kterém dnes je řeč, je pro mě absolutně úžasný a dává tomu obě strany mince - nejen důležitá jednoduchost nebo minimalismus, ale i vyváženost, rovnováha je přeci důležitá. Nemůže chybět ve znaku jing a jang v bílé části kousek černé a v černé kousek bílé. Bez toho by byla strohost, neúplnost, nerovnováha. Jako v dobrém člověku je kousek zla a ve špatném kousek dobra. Takový je svět.

Ale zpátky k Bressonovi. Co znamenal jeho citát v jeho filmech? Filmy, které točil, byli velmi jednoduché až minimalistické, vyřadil z nich vše, čeho by bylo příliš. Divadelní herectví, které filmu nesluší, scény, které k ději nemají smysl, zvuky, které nejsou potřeba. Opravdu Robert vyřadil z filmu zbytečné zvuky, někdy jsou slyšet jen kroky nebo šelest šatu, i když v povzdálí němí lidé rozprávějí - ti tam ale pro zvukový dojem jsou zbyteční - bylo by tam zvuku příliš. Ale např. onen šelest šatu je pro emocionálnost filmu to důležité - to co tam nesmí chybět. Je to tam to navíc. Možná ani šaty nevidíme, možná ani kroky neslyšíme. Ale je to to co tam nesmělo chybět. Díky Roberte za skvělý citát.

Steve Jobs a neminimalismus výrobků Apple

Artová filmařina není asi pro každého (ale pokud chcete začít nějakým opravdu srozumitelnějším Bressonem a ještě se pobavit jak jste u komerčních filmu zvyklí - zkuste možná jeho Kapsáře). Podíváme se jinam, kde budete někteří asi více doma. MacBook Air, iPhone, iPod, brzy i iPad atd. Úžasné věcičky. Strategie Steva Jobse je přesně to co by se vešlo do mantry „Ničeho příliš, nic nesmí chybět". Jeho výrobky jsou jednoduché, jde mu opravdu o to okřesat vše zbytečné podle jeho cítění a vnímání. Ničeho příliš.. Ale na druhou stranu nejsou ty výrobky až tak minimalistické, až tak okřesané, až tak prázdné. Protože tam zároveň nic nesmí chybět. Např. iPad (je to výrobek na konzumaci obsahu) nemá kameru, nedá se s ním telefonovat, nezaparkuje vám to auto, ani nevezme drahou polovičku na večeři. To by pro takový jasně účelový výrobek bylo přeci příliš! Na druhou stranu ale ve smyslu zjednodušování tam ale nechybí kalendář, zápisník, věci nejen na konzumaci obsahu, ale i organizování a plánování. Kdyby to tam nebylo výrobek by byl neúplný a něco by tam chybělo. Bylo by to pro „konzumenty" třeba i zbytečné.

GTD a jiné organizační systémy

Můžete mít skvěle nastavené GTD, skvěle nastavený kalendář, poznámkový blok, moleskine (věděli jste, že to byl původně zapisník v krtčí kůži - proto ten název, mole - krtek, skine - kůže, děsivé) nebo kýhočerta co to používáte. Možná jste opravdu zvolili jednoduché věci, které jdou přímo k věci. Není tedy ničeho příliš, ale možná tam něco chybí. Akce. Sloužíte vy svému systému anebo systém slouží vám? Je to častý problém, který vidím. Tyto systémy jsou jen hračkou (nic proti hraní, kdo si hraje nezlobí) a neplní svůj prvotní hlavní úkol a ten tam chybí. Akce. Anebo akce je a systém vás „nutí" dělat všechno, i to nedůležité a je toho tedy příliš. Ale to je už spíše téma na jiný článek.

Webstránky, internet marketing, použitelnost…

Taková je má práce ať už se v dnešní době více zaobírám internet marketingem a webstránkami nebo v minulosti to byla více tvorba tiskovin. Můžete mít webstránky nebo tiskoviny přecpané obsahem, kde máte pocit, že musí tisíc věcí u potencionálních klientů vyvolat akci, všude reklamní upoutávky a bannery a... nesmysly. Anebo eliminujete vše zbytečné, vše nepotřebné (ničeho příliš) a uděláte webstránky nebo tiskoviny jednoduché, jasné, použitelné a s jasnou funkcí. A zároveň ale si podáte otázku „nechybí tady něco?" Kolik úžasně jednoduchých stránek postrádá ve jménu jednoduchosti rychle nalezitelný kontakt? Kolik jednoduchých stránek postrádá jasný slogan, aby bylo hned vidět „kde jsem a o čem ta stránka je". Kolik jednoduchých vizitek jen s jedním telefonním číslem postrádá to důležité: větší font a čitelnost? Kolik úžasně jednoduchých věcí postrádá druhou stranu mince „nic nesmí chybět"?

Nechám již povídání o téhle velmi snadné myšlence. Nezapomeňte, nejde jen o zjednodušování a minimalismus, ale hlavně o rovnováhu, vyváženost. Ničeho příliš, ale nic nesmí chybět.

Další články o zjednodušování:

Když určíte limity, véci dostanou větší kvalitu a hloubku

Čím začít při cestě za úspěchem? Ukliďte si!

Mých 100 věcí a zajímavá lekce

Napsala Kateřina Karan.